Zámek Uherský Ostroh

Zámek v Uherském Ostrohu tvoří v současné době čtyři křídla budovy, postavené kolem čtvercového nádvoří s arkádami. V rohu jihovýchodního traktu zámku se vypíná hranolová věž. Severozápadní a protější jihovýchodní trakt má dvě podlaží, dva zbývající trakty jsou třípodlažní. Nejpozoruhodnějšími částmi zámku jsou zámecká kaple a velký sál. V některých místnostech se dochovaly gotické a renesanční klenby a renesanční ostění oken a dveří. Zámek patří k vyhledávaným turistickým cílům v této oblasti Uherskohradišťska, je možné si jej na objednávku prohlédnout s průvodcem a zámek slouží i kulturním potřebám města.

Na místě zámku stála původně budova obranného hradu, jakési vodní pevnosti, která sloužila k ochraně obchodní stezky z Moravy do Uher v době vlády Přemysla Otakara II. Hrad důmyslně využíval ostrova řeky Moravy, tvořeného vedlejším říčním ramenem. Hrad často měnil majitele, byl husitskou baštou na jižní Moravě a byl také v té době obléhán králem Zikmundem. Hrad získal i husitský válečník Jan Jiskra z Brandýsa, za vlády krále Jiřího z Poděbrad byl v držení Jana z Cimburka a později Jana z Lichtenštejna. Rychlé střídání majitelů  výrazně zabrzdilo stavební úpravy a rozsáhlé přestavby a teprve v roce 1511 se král Vladislav Jagellonský vzdal vlastnických práv a plná dědičná práva získal Jan z Kunovic. Počátek 16. století znamená pro hrad také počátek rozsáhlé přestavby.

Půdorys objektu byl pak základem pro moderní šlechtické sídlo – reprezentativní renesanční zámek.  Výstavba zámku pokračovala až do konce století, ale brzy zámek značně poškodil požár po zásahu blesku, jen několik let po dokončení stavby, v roce 1605. Po bitvě na Bílé hoře, v roce 1622 byl veškerý majetek pánů z Kunovic zkonfiskován a prodán Gundakaru z Lichtenštejna. V roce 1645 zámek dobyli Švédové a později pro Lichtenštejny přestal být rodovým sídlem, pouze střediskem správy jejich panství.  Zámek dokonce v 19. století sloužil jako kanceláře velkostatku a byty úředníků. Lichtenštejnové zámek vlastnili až do roku 1945, pak přešel do správy státu. Ve 20. století začal být regulován průtok řeky Moravy, což mělo za následek zánik jednoho ramena, které zámek obtékalo. Hospodářské zázemí zámku s přilehlými zahradami bylo necitlivě zlikvidováno. Dnes je zámek již po zdařilé rekonstrukci a právem patří k zajímavým turistickým místům zdejšího regionu.